Komentáře: Lidská práva neexistují

Od: varner

varner — Wed, 20 Dec 2006 12:37:44 +0000

:))))))
At se tedy pan Dolezel odstehuje do Ameriky. (Zit, ne jako turista, to by si musel napred neco vydelat). Tady si take vsichni mysli, (tedy jsou presvedceni) ze nad ne neni. Neni divu. Vetsina amiku nezna Washington, nikdy nebyla v NY ci nevytahla paty ze sveho statu, natoz aby vyjela mimo USA. V TV zpravach se o svete nedovi, jiny film nez americky v kine nejede, hudba totez, jedina kultura je BMW, Mercedes a Honda. A ta zakladni kostel plus dollar. K tomu „nej“ staci malo. Par trid zakladky, kurz na nejakej job. Plny bachor, trocha chlastu „fotbal“ a bilej prasek… ve stinu mobilhauzu. Opustte stred kterehokoliv americkeho mesta a vyjedte par mil na okraj, nemusi to byt ani vesnice….jste daleko za kulturou mayu. Jste totiz blize dobe kamenne i s temi pudy vcetne…

Od: Eva Hrindová

Eva Hrindová — Tue, 19 Dec 2006 17:07:38 +0000

pro pana Mervarta
No já jsem samozřejmě neměla na mysli takové vzdělávání, jaké popisujete vy:-)) Nemusíte za vším hned vidět ty horší alternativy. Samozřejmě jsem měla na mysli vzdělávání a informování nenásilné, citlivé a – hlavně – dobrovolné!

Od: david mervart

david mervart — Tue, 19 Dec 2006 10:01:09 +0000

to: Eva Hrindová (ad vzdělávání a informovanost)
[Nejsem si jistý, jestli i to není příliš optimistický předpoklad. Podle upřímně nejlepšího vědomí a svědomí civilizovaného bílého muže bylo nahnat děti Siouxů a Navajů do nedělních škol věrouky tím nejlepším a nejblahodárnějším, čeho se jim mohlo dostat. Byl to, alespoň zčásti, zcela šlechetně motivovaný pokus informovat a vzdělávat, poučit v hygieně a civilizaci, vyvést z temnot barbarských a nesrozumitelných totemistických praktik. A byl to ve svých důsledcích naprosto drastický zásah do jiných kultur. Obávám se, že po všem, co nám řeklo 20. století, neobstojí bohužel už ani ten ušlechtile optimistický předpoklad, že minimálně „vzdělání a informovanost“ jsou bez výhrady přínosné a dobré. Obávám se, že už se nikdy nevyhneme otázkám „Education on whose terms?“ či „Information in whose language?“]

Od: Vladimír Gábor

Vladimír Gábor — Mon, 18 Dec 2006 23:05:38 +0000

Ani tak, ani onak…
Obávam sa, že problematické sú obidve strany.
Nechce sa mi veriť, že všetky máyské obete prišli o život s hrdosťou a dobrým pocitom. Ak áno, tak hlavne preto, lebo boli celkom kvalitne indoktrinovaný svojim náboženstvom – to však neznamená, že to bolo správne. Ale keby aj, čo tí nedobrovoľní?

Na druhej strane je zase problém šírenia demokracie násilnými prostriedkami, do cudzích kultúr, ako asi napríklad v prípade Iraku.

Podľa mňa, Peter, však vychádzaš z nesprávneho predpokladu, že obete zabíjania v rámci nejakej kultúry, kde je to „normálne“, trpia dobrovolne. Tým pádom ospravedlňuješ akúkoľvek z dnešného pohľadu zverskú kultúru. Veď čo – iný kraj, iný mrav.
A tak popieraš akýkoľvek morálny pokrok a odobruješ status quo (zmena, aj k lepšiemu, je väčšine často proti srsti).

Myslím, že nikdy sa nezhodnú všetci členovia nejakej kultúry na radikálnej zmene – vždy si to vyžaduje obete.

Od: Eva Hrindová

Eva Hrindová — Mon, 18 Dec 2006 22:47:44 +0000

Pro pana Mervarta
Můj příspěvek se jmenuje ani tak ani tak. Svět není černobílý. Rozhodně nelze problémy řešit výkřiky „pryč s barbarským tmářstvím“! V tom se shodneme. Ale trápí mě to a rozhodně mě nikdo nedonutí takové věci respektovat jako součást kultury. Jediný boj, který lze ale vést – je informovat a vzdělávat. Myslím, že to není málo a není to žádný zásah do jiných kultur.

Od: david mervart

david mervart — Mon, 18 Dec 2006 21:44:15 +0000

opatrnosti…
…opatrnosti je především potřeba – a tím se řadím, musím-li, do šiku autorova, proti šiku Doležalově – kdykoli je univerzality lidských práv užito k podezřele snadnému roznesení na kopytech té či oné společenské praktiky, která má v jiné kutuře podobu instituce (nikoli zločinu), zatímco u nás se považuje za „barbarství“. Nechci obhajovat „ženskou obřízku“ ani vdávání 13tiletých děvčátek za kmenové náčelníky, ale osmkrát si rozmyslím, než budu křičet „pryč s tím barbarským tmářstvím!“ a prosazovat rozhodnou akci. Předně, nevím, co všechno v osvíceneckém zápalu smeteme a čím to bude nahrazeno (drogovou závislostí asociální etnické menšiny ve slumech moderní civilizace, dost možná?). A pak také, potom, co jsem nahlédl do jiných dějin, nikdy se nezbavím (a nechci) pochyb, že to měřítko „tmy“ a „barbarství“ je dost možná vynález jen našich vlastních dějin.

Od: david mervart

david mervart — Mon, 18 Dec 2006 21:28:29 +0000

nevyžádaná inzerce
…té se tu hodlám dopustit, když tu vylepím odkaz na to, co jsem velmi k tomuto tématu psal ve zkušebním provozu http://mervart.blog.respekt.cz/c /45/Popis-jednoho-bojiste-na-okr aj-prav-lidskych-a-jinych.html (případné mezery v adrese, jako vždy, smazat).
Je velmi obtížné udržet rozlišení mezi 1. ušlechtilou koncepcí nezcizitelných práv jednotlivce daných jeho universální lidskou přirozeností a 2. arbitrérním západním konstruktem „práv“, jenž se snadno stává nástrojem skryté kulturní nadvlády. Idea všeobecných lidských práv má obě tyto stránky: je výrazem nějaké velmi šlechetné a hluboce soucítící aspirace, ale zároveň je tak trochu kodifikací kulturně-specifického/ našeho (nikoli muslimského, japonského ani mayského) pohledu na svět. A progresivistická představa, že Japonci, Mayové, i muslimové by nakonec došli ke stejnému pohledu, jen kdyby byli měli trochu víc času (který jim ale ušetříme…ať chtějí či ne) je nejspíš přehnaně spekulativní.

Od: marek

marek — Mon, 18 Dec 2006 20:37:49 +0000

ono je to ještě složitější a tajemnější
Kulturní indoktrinace vždy fungovaly. Jenže z hlediska oběti samotné je rozdíl mezi smrtí v plynu Osvětimi, a rituální obětí, ve které jsou ony oběti, tak jako dnešní sebevražední teroristé, šťastni, že se tak dostanou do „království nebeského“ (což i křesťanům přece něco připomíná). Nejsme lepší (pokud nevezmeme v potaz efektivitu zabíjení) než různé ty šamanské či docela jiné kultury a i tehdy byli lidé velmi slušní a inteligentní, ale také paranoici a fanatici.
Jen my dnes začínáme tušit, proč jsme občas tak „zlí“, a jak z bryndy ven.
Platí ovšem, že i úctě k právům toho druhého (těch druhých) je nejlépe se učit a naučit v denním a lidském kontaktu a dilogu, ne jen z novin a médií. Přál bych vám zažít den v kalifornské školce mezi (barvou kůže)neuvěřitelně pestrobarevnými a vzájemně spolupracujícími dětmi. Kterým jejich tolerance zůstane. Právě tak funguje etnická a world hudba. Ale ne noviny a televize (levá mozková hemisféra)

Od: Tibor

Tibor — Mon, 18 Dec 2006 19:03:43 +0000

Pokrytectvo
Ja by som aj s Doležalom súhlasil, keby aspoň v našej metrike platilo, že sme lepší. Ale vzhľadom na mieru prerozdeľovania mieru zasahovanie súčaného „západného“ štátu do života občana sa existencii ľudských práv nedá hovoriť. Ak mi štát berie právo slobodne používať väčšiu časť hodnôt, ktoré vytvorím, ak mi štát berie právo uzavrieť zmluvu s iným občanom na základe dobrovoľnosti a slobodnej vôle, tak odmietam tvrdenie, že mám nejaké práva. Takže s pokrytcom Doležalom nemôžem súhlasiť a chiac-nechiac súhlasím s logikou autora.

Od: Eva Hrindová

Eva Hrindová — Mon, 18 Dec 2006 18:53:35 +0000

Ani tak, ani tak…
V něčem souhlasím s panem Doleželem, v něčem s Vámi. Lidem nemůžeme vnucovat svou kulturu – to rozhodně. Můžeme a musíme ale bojovat (bojem myslím třeba šíření informací a vzdělání) za prosazení základních lidských práv. A za nejzákladnější lidské právo považuji to, že vždy mám možnost dělat to, co sama chci – ovšem se všemi následky, které z toho vyplývají. Připadá Vám jako projev kultury, který musíme respektovat třeba to, že se dělá ženská obřízka nebo se vdávají 13ti leté děti za předem vybrané partnery, atd…? To opravdu s vyholováním obočí nemá nic společného:-))) Ať si každý holí co chce a nikomu to nenutí. Lidská nesvoboda, která je součástí kultury něajkého národa, mě ale nepřijde hodna tolerování a úcty!