Nuda byla vynalezena v roce 1760. Jak uvádí Lars Svendsen ve své studii Filozofie nudy, právě v tomto roce bylo slovo nuda v angličtině poprvé použito. V té době začínala průmyslová revoluce, přišla dělba práce, rozsekala samostatné ucelené činnosti na otročinu a přinesla nudu.
A že se dnes nudíme vskutku převelice. Nakoukněte do různých internetových diskusí a pokeců mezi třetí a pátou odpoledne – vybafnou na vás stovky znuděných lidí vysedávajících v kancelářích.
Spousta moderních zaměstnání vyžaduje jen málo koncentrace. Dost na to, abyste nemohli jen tak snít, ale příliš málo, než aby to zaměstnalo vaši mysl. Třeba telefonická podpora: zákazníky dohání k slzám a zaměstnance nudí k smrti – nízká mzda kombinovaná s psychickým mučením.
Václav Havel se nedávno v Lidovkách ptal: Kolik se dnes staví ulic, kolik náměstí? Nemělo by město být různorodé, pulsující, žijící? Místo toho máme obchodní centra přeplněná nakupujícími zombie. Všechna barevnost a různorodost malých obchůdků byla nahrazena uniformitou a nudou.
Malé je krásné a velké je nudné. Kvantita vítězí nad kvalitou. Jsme posedlí čísly a výsledky a přestali jsme pečovat o krásu a přestali jsme pečovat o pravdu. Život byl obětován profitu.
Jednou ze základních obran proti nudě je každodenní kreativita a radost z žití. Lidé se tak strašlivě nudí, protože jsou nudnými lidmi řízeni. Obchodování je dnes založené jen na zisku a vládnutí na vyplňování formulářů. Tihle lidé vlastně mají rádi nudu, bojí se žít.
Ale tak to vždycky nebylo a být to tak nemusí. Kdysi – a není to ani tak dávno – byli tihle nudní lidé označováni za hříšníky. Ve středověku, zejména v jeho raných fázích, byli obchodníci něčím podřadným. Tomáš Akvinský si myslel, že na obchodování je něco bezbožného, něco nízkého a ostudného.
Nuda je formou sociálního řízení. Nedělej nic, k čemu nejsi určen. A tak se musíte stát pekařem, abyste si upekli rohlík. A zpívat mohou jen zpěváci a natírat jen natěrači. Svou kreativitu jsme předali profesionálním filmařům a hercům a malířům a tanečníkům. Platíme jim, aby nás zbavili nudy.
Ba hůř: Nudíme se, abychom vydělali peníze, za které nás té nudy zbaví. Jsme celí rok mrtví, a tak platíme za skok z mostu na laně, protože při něm cítíme těch pár vteřin aspoň nějaké vzrušení.
Tomu se vzepřel punk. Písničky Sex Pistols si můžete zahrát i vy, stačí vám k tomu tři akordy. Sežeňte si kytaru, nebo ještě lépe ukulele. Má jen čtyři struny, na akord C vám bude stačit jeden prst, na F dva a na G tři. S ukulele se už nudit nebudete.
Malý akordeon je taky skvělá volba. I kdybyste se nenaučili hrát pravou rukou na klaviaturu, v levé ruce máte co knoflík, to jeden akord, a ještě jsou pod sebou seřazeny tak pěkně, aby ladily, když je mačkáte jeden po druhém.
Tvořte. Na zahnání nudy není nikdy pozdě.
___________________________
Druhý ze série článků podle knihy Toma Hodgkinsona Manifest svobody. Minule: Jezděte na kole.