Reklama
 
Blog | Petr Olmer

Interpretace jako nedorozumění

Tenhle příběh jsem neprožil já, ani můj kamarád, ba ani kamarád mého kamaráda. Vyprávěli mi jej skřítkové za bezesných nocí, kdy bosé nohy ťapkají po studené podlaze, jestli mi rozumíte.

Děti měly nakreslit, jak to vypadá u nich doma. Vítek chvíli ohryzával tužku (fuj, to se nedělá, Vítku!) a pak nakreslil obrázek, nad kterým (tehdy ještě) souška učitelka dumala. Trápila se.

Vítek skončil u psychologa.

Co bylo na obrázku? Ve velkém obdélníku byla u jedné strany postel, na které ležel Vítek, a na opačném konci papíru byl tatínek dívající se na televizi.

Reklama

Dysfunkční rodina. Otec tráví čas jen u televize, Vítek si k němu neumí najít cestu (ta vzdálenost mezi nimi!), matka dokonce vůbec není znázorněna!

Řekni, Vítku, bijí tě?

Falešné, zlé nedorozumění.

Vítek, tehdy ještě technický typ, totiž nakreslil půdorys. Obývák s televizí na západní straně, svůj pokojíček na východní – proto ta vzdálenost. A ta chybějící matka? Zrovna žehlila. To Vítek neuměl nakreslit, a tak ji raději vypustil.

Víc mi toho skřítci neřekli. Ale co, ponaučení už si asi domyslíte sami.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama