Reklama
 
Blog | Petr Olmer

Kam až sahá Sovětský svaz

Nikolaj dostane od otce pohlavek: "Mazej si hrát někam jinam, když se baví dospělí!" A pak zachmuřeně pokračuje: "Je to všechno bída, co máme republiku. Potřebujeme vládu pevné ruky, aby tu byl konečně pořádek."

Na otázku, odkud jsme, odpovídáme ჩეხეთი, čecheti, a odpovědí nám je často čechoslovakia, tam to znám, tam jsem byl! Ale Prahu neznají, jen Milovice.

"A bylo dobře," pokračuje Nukzar, "ne, že ne. A byli jsme bratři a všechno bylo levné." A pak vypočítává, co stálo kolik kopějek, a kolik nafty v Milovicích prodali, aby byli se všemi kamarádi – a pak, když někdo vykradl místní konzum, to místní stejně svedli na Rusáky. A přitom to byli Gruzínci, a ti, jak známo, nekradou.

"Jo, Sovětský svaz, to bylo něco! Co všechno nám patřilo! Polsko, Československo, Maďarsko, všechno bylo naše!" A Nukzar udeří pěstí do stromu: "Krucinál, vždyť i půlku Německa jsme tomu Hitlerovi sebrali!"

Reklama

Nevím, co na to říct, a tak jen zbaběle přikyvuju. 

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama