Sedím v hotelu v centru Rijádu, v Saudské Arábii. Venku je čtyřicet dva stupňů, zrovna dnes je výjimečně chladno. Je sucho, ani na sluníčku se skoro nepotím, jen mi rychle vysychají oči a opuchávají oční víčka.
Je pátek, den pracovního volna. Obchody jsou zavřené, ale já si vodu koupil už včera. Víc jsem toho nestačil; z obchodu mě vyhnali, protože byl čas modlitby.
Dostat se do Rijádu je snadné. Pohybovat se po městě už tak jednoduché není. Hromadná doprava údajně neexistuje, i když už jsem zahlédl něco jako turecké dolmuše. Buď vlastní auto nebo taxi.
Vracím se s lahví vody pěšky zpátky k hotelu. Musím přeběhnout šestiproudou silnici, po které jezdí auta v osmi pruzích. Trvá minuty, než se mi podaří najít vhodnou skulinku. Mezitím už si mě jde prohlédnout stráž, stojím příliš blízko vojenského objektu.
Nakonec úspěšně přebíhám. Chci kartou otevřít svůj hotelový pokoj, ale karta opět přestala fungovat. Zpátky na recepci a požádat o její přeprogramování. Yes, yes, kýve hlavou muž v tradiční bílé róbě, ale nechápe, a když pochopí, stejně neví, co má dělat.
"Mladí Saudští Arabové jsou ve zvláštní situaci," vysvětluje mi u snídaně Michael, Angličan žijící už tři roky v Dubaji, "oni totiž neumějí pracovat. Nic neumí a myslí si, že se z nich stanou byznysmeni, protože to je to jediné, co vidí kolem sebe. Muže v drahých oblecích a v limuzínách. Jenomže," usměje se Michael, "všichni nemohou mít limuzínu."
Namítám, že kolem nás kmitá docela dost lidí. Michael se směje mé naivitě: "To přece ale nejsou Saudští Arabové. Jsou to Egypťané, možná Palestinci, všichni přišli za prací."
"Místní lidé blbí," vysvětluje mi hotelový řidič. "Během jízdy telefonují a jezdí mezi pruhy. Ale já vždycky předjedu a šlápnu na brzdu, legrace, chacha, probudí se!" Ale pak vzdychne: "Ještě tu musím být devět měsíců. Tady nic, žádná zábava, žádná svoboda. Chci domů do Bangladéše."
Kreslený vtip v dnešních Arab News: Zkroušený americký voják s želízky na rukou stojí před slepou Spravedlností: "Jestli nechcete, abych zabíjel, tak mě prosím neposílejte do války."